Jak vytvořit trávník

Který zahrádkář nebo majitel by netoužil po krásném trávníku? Po takovém trávníku, jaký viděl v anglických filmech nebo ve skutečnosti v Anglii, Skotsku či v předhůří Alp.

Toužíte po trávníku tak zeleném, že na něm můžete oči nechat, a hustém jako perský koberec? Po trávníku, z něhož se netlačí žádný plevel a je tak měkký, že když se po něm projdete, cítíte sálání energie až ze samotných hlubin Země? Kdo z vás aspoň jednou v životě zkusil běhat naboso po trávníku, ví přesně, o čem je teď řeč.

Co trávník potřebuje

Trávník potřebuje pro svůj zdárný vývoj minimálně 1 000 mm srážek ročně, to znamená že v oblasti, kde je atmosferických srážek méně, je třeba počítat s doplňkovou závlahou nebo s tím, že budeme mít trávník několik týdnů suchý. Trávy mají přirozenou schopnost regenerace, po zavlažení se bez poškození znovu zazelenají. Trávník má určitě rád slunné místo, avšak na přímém slunci se často v létě spálí. Ve stínu stromů se mu ale také příliš dařit nebude, přímo pod stromy často zcela vymizí. Nejvhodnější půdní reakci pro trávník je rozmezí pH 5,5 – 6,5. Nejvhodnější půdy jsou středně těžké, hlinito-písčité až písčito-hlinité. Pro trávník je důležitý i podíl kvalitního humusu, optimum je 2-4 %. U velmi kyselých nebo zásaditých půd se vytvářejí podmínky pro vznik houbových onemocnění a pro růst plevele.

Úprava stanoviště před výsevem

Trávník potřebuje kvalitní půdu aspoň do hloubky 10 –15 cm. Vlastní příprava půdy závisí na tom, jak byla tato plocha využívaná předtím. Pokud byly na ploše trvalé porosty (trávník, dřeviny, zemědělské plodiny), je potřeba odstranit všechny zbytky kořenů mechanicky i chemicky. Pokud byla plocha silně zaplevelená, je potřeba ji zcela odplevelit. To bez chemického zásahu není možné. Na trhu jsou k dostání různé totální herbicidy, vyzkoušené a prověřené v praxi, které můžete použít, aniž byste se museli obávat, že vám v půdě zůstanou zbytky chemických látek. Vždy je však nutné dodržet návod k použití přípravku.

Výsev trávníku

Ruční výsev trávníku vyžaduje určitou praxi a zkušenost. Semeno musí být rovnoměrně rozhozené po celé ploše. K dosažení rovnoměrnosti výsevu můžeme smíchat semeno s pískem, nebo s rohovou moučkou, a nebo s jiným organickým hnojivem. Vyséváme za stálého promíchávání v pruhu širokém 1-2 metry, nejlépe v obou směrech. Velké plochy je lepší si rozdělit na menší rovnoměrné celky a osivo si vážením rozdělit podle množství vypočítanou na danou plochu.
Výsev se musí provádět za bezvětří a půda by měla být před výsevem udusaná, nejlépe válcem. Povrch musí být stále vlhký, aby osivo nezaschlo. Jarní slunce je už totiž poměrně silné a často způsobí, že osivo sice začne klíčit, ale vlivem tepla výsadba zaschne.

A co je travní koberec

Trávník lze založit i drnováním. Jedná se vlastně o položení celých travnatých koberců, které je možné zakoupit u nás ZDE (klikněte sem...).

Pokládání hotových travních drnů má několik výhod:
- rychlost, okamžitý estetický efekt nebo vytvoření pokryvu půdy, který zabraňuje vodní nebo větrné erozi
- možnost vybrat si trávník podle vzhledu a vlastností, které potřebujete pro konkrétní potřebu (hřiště, park, u domu)
- odpadají problémy s odplevelováním po výsevu, nemusíte se zdržovat sestavováním travních směs
- možnost okamžité regenerace poškozených ploch

Náhrada trávníku – půdopokryvné rostliny

I při nejlepší péči se může stát, že s kvalitou semenem vysetého trávníku na konkrétním místě nebudete spokojeni. Pak nezbývá, než sáhnout po náhradním řešení a vysadit na toto místo jiné rostliny, které plochu patřičně ozelení. Používají se k tomu tzv. půdokryvné rostliny. Na slunná místa můžete vysadit např. rmenec ( Anthemis-nobilis), kociánek (Antennaria dioica), rožec (Cerastium tomentosum) nebo nízké druhy rozchodníků (Sedum sp.). Ve stinných polohách se zase uplatní zběhovec (Ajuga reptans), kopytník (Asarum europaeum), vrbina (Lysimachia nummalaria) nebo barvínek (Vinca minor).

Břečťan - hedera helix